Nedávno jsem hovořil se známým s manažerskými ambicemi, který mě přesvědčoval, že jakákoliv manažerská školení jsou v dnešní době bez rozdílu čistý podvod, neboť o tom, jaké by měl mít manažer vlastnosti a dovednosti, bylo napsáno tisíce knih a stačí pouze umět číst. (článek pro Reseller Magazín napsal Pavel Kotek)
Jistě, vše je jasné, srozumitelné, popsané, tak proč se k tomu znovu vracet? Pokud bychom se drželi stejné logiky, stačilo by žákům autoškoly pročíst pravidla silničního provozu, naučit se nazpaměť manuál k autu a mohli by se směle vydat na cestu. Asi si všichni umíme představit, jak by to dopadlo. A v neposlední řadě, mnoho řidičů prošlo úspěšně autoškolou, a přesto jsou špatnými řidiči, mnoho manažerů prošlo manažerským školením, a přesto si nevedou v této disciplíně příliš dobře. Proto je třeba stále otevírat tolik známá témata a ptát se mana- žerů v našich firmách, zda opravdu chápou podstatu, nebo se pouze schovávají za citace odborných pouček (v lepším případě).
Jednoduchou odpověď nám kupodivu neposkytuje ani tak moderní manažerská literatura jako opomíjená stará a dobrá řecká filozofie (resp. nás může k nalezení odpovědi velmi inspirovat). Mnozí z vás si jistě vzpomenou na podobenství o jeskyni od autora, jehož vlastní jméno bylo Aristoklés, my ho však známe jako Platóna. Otroci připoutaní v jeskyni vidí pouze odrazy a stíny předmětů, které jsou za nimi a které osvětluje oheň. Protože vlastní předměty ani oheň nevidí, vnímají stíny a odrazy jako nezpochybnitelnou realitu a pravdu. Stejně tak je jeskyně pro ně celým představitelným světem. Jeden z těchto otroků se dostane po strastiplné cestě ven z jeskyně a uvidí opravdový svět. Když se vrátí zpět a vypráví o tom ostatním, nikdo mu nevěří. Kam byste do tohoto podobenství zasadili moderního manažera?
Otroci v temné jeskyni vnímající nekriticky svět okolo sebe by mohli být dobrým příměrem pro průměrné zaměstnance (koneckonců z výzkumu, který jsem zmiňoval v přechozím článku, vyplývá, že se tak mnozí opravdu cítí). Jsou v jeskyni v podstatě spokojení, netouží po strastiplné cestě kamsi na světlo (změna může být nebezpeč- ná). Moderní manažer by mohl být průvodcem, který má hluboké znalosti světa mimo jeskyni. Protože si je vědom, že jeho úkolem je iniciovat pozitivní změny ve společnosti a rozvíjet své kolegy, systematicky je připravuje na to, že stíny nejsou pravou realitou, a citlivě je chystá na pochod za osvícením. Postupně jim předává více informací, ověřuje si jejich pochopení a vybírá si tým, který se s ním může vydat na cestu. Pokud by všechny rovnou vyvedl z jeskyně na denní světlo (zbavil je jejich přesvědčení o světě, stereotypech, předpokladech), většina by se vyděsila a utekla zpět, byli by zcela oslepeni denním světlem. Co se stane, pokud manažer učiní zásadní rozhodnutí o změně ve firmě, aniž na to tým připraví?
Jestliže je tedy manažer citlivým a zkušeným průvodcem, vybere si správný tým lidí, jednoznačně jim vysvětlí svá očekávání, naučí je vše potřebné a ověří si, že mají dostateč- né znalosti a dovednosti (nejlépe ještě před cestou). Pochopitelně nemůže své lidi připravit na neočekávané situace, avšak základní znalosti a dovednosti, které jim předal, by měli být zárukou jejich úspěšného zvládnutí. Budou však znalosti a zkušenosti, které manažer svým kolegům předá, stačit na to, aby s ním vyrazili na nebezpečnou a neprobádanou cestu? Asi již tušíte, co je naprosto zásadní manažerskou kompetencí. Ano, je to schopnost budovat důvěru. Nejen uvnitř vlastního týmu, ale i napříč firmou. Bez této schopnosti jsou veškeré další manažerské dovednosti k ničemu. O tom, jak budovat v roli manažera důvěru, se v poslední době vyrojila také spousta knih. Nejde však o nic nového, objevného, co by lidstvo neznalo. Platón toto umění shrnul do čtyř základních lidských vlastností: moudrost, statečnost, uměřenost (nalézání míry), spravedlnost. Tyto základní lidské vlastnosti byste možná mohli chtít ješ- tě doplnit například odbornými dovednostmi. Moudrost bychom mohli vnímat například jako nadání manažera pro praktické porozumění světu, schopnost nepokládat veškeré „ověřené“ informace za nezpochybnitelná fakta, jako schopnost a ochotu přemýšlet v abstraktním rámci, pokoru a vědomí, že každý z nás je jiný, má jiné životní cíle, potřeby, názory a schopnosti, a tak je s ním třeba jednat atd. Jak by řekl klasik: „Moudrost je dar, kterého se nezmocníte učením, ale bez učení se nikdy nestanete moudrým.“
Statečnost pak jako odvahu a ochotu vidět a poznávat více, oddělit se od davu, přemýšlet jinak a toto poznání využívat pro dobro své i ostatních, vyvolávat žádoucí změny a podporovat diskusi, navzdory překážkám a možná i odporu některých kolegů atd. Na to, co výše uvedené vlastnosti znamenají konkrétně pro vás a do jaké míry jimi oplýváte, si budete muset odpovědět sami na základě poctivé sebereflexe. A tato vaše odpověď (a co s ní dále uděláte) bude mít přímý dopad na kvalitu vaší manažerské praxe. Zkuste se dále zamyslet a odpovědět si: S kým byste se raději vydali na dobrodružnou cestu do neznáma (cesta za plněním firemních cílů, která je v dneš- ní dynamické době plná nečekaných situací a zvratů)? S člověkem oplývajícím moudrostí, statečností, uměřeností a spravedlností, nebo s moderním manažerem, který je dle inzerátů personálních agentur charakterizován zejména dynamickou osobností, analytickým přístupem, tahem na branku při plnění cílů? A koho byste raději jako majitelé firem zaměstnali? Vaše odpověď na výše uvedenou otázku bude mít zásadní dopad na budoucnost vaší firmy.
